Dobytí Drážďan - bohužel z Ústí na kole

S jídlem roste chuť a tak jsme se 20.7.2015 zabalili a v sestavě  dvoučlenné posádky jsme se podělili o role kapitána, kuchaře i plavčíka na expedici, která podle našich smělých představ měla skončit až v Torgau, což je místo na Labi ještě za Míšní, ale rozhodně za Drážďanami. Expedici předcházela poctivá příprava, s obavou jsem pochopil, že vody nebude zřejmě dost, ale kdo se bojí nesmí za kormidlo a tak jsme si umanutě řekli, že to nějak dopadne a každopádně jsme si dali aklimatizační přenocování s grilováním na loděnici, abychom druhý den brzy ráno vyrazili. Na střeše lodi kola sice nejsou vrcholem vkusu, ale nedostatek vody či přílišnou vzdálenost civilizace od kotviště spolehlivě řeší. Cestou nikoliv neznámou jsme z Prahy dopluli do Hořínského kanálu, kde jsme doplnili potřebné potraviny a ještě týž den dojeli k slušnému kotvišti již na Labi ve Štětí u mostu. Vzdálenost obecního kotviště od hospody byla příjemná a tak jsme večer zakončili druhým grilováním za ideálního počasí. Další den jsme lehce po poledním dopluli na žernosecké jezero, zelené jako stolice kojence, který jedl špenát, kde jsme naložili kamarády a vyvezli je na slíbenou vyhlídkouvou plavbu Žernoseky - Porta Bohemica a zpět. Když jsme je na Žernosekách vrátili jejich cyklistickému osudu, potkali jsme delfíní kamarády ze zátoky, kteří tam zrovna také kotvili, provozujíc dovolenou. S dovolením jsme se přidali a překotvili k nim. Večer v nedaleké hospůdce přerušila slušná letní bouřka, která nás nejen promočila, ale z obav o osud lodí i vyhnala z hospody. Druhý den jsme společně dopluli do Ústí nad Labem, kde nás s velkou vřelostí přijal ke kotvení Klub vodních motoristů v Branné. Navštívili jsme termální koupaliště v Branné a navzájem se ujistili, že vody pod Masarykovým zdymadlem je opravdu málo. My jsme si vyjednali možnost kotvit více dní a s Delfíny se rozloučili. Na kolech podél Labe jsme potom dojeli nejprve na výlet do Děčína a nakonec i jednosměrně do Drážďan. Cesta hezká, ale dlouhá, ještěže jel zpátky vlak. Po rozloučení v Branné jsme vyrazili na cestu zpět, po cestě potkali pochroumaný Hippocampus v opravě a přenocovali v kanále v Roudnici nad Labem, než ás ráno vyhodila mezinárodní velkoloď Florentina. Poslední den naší plavba jsme přenocovali opět v hořínském kanále již na Vltavě a do domovské loděnice dojeli v klidu a míru 28.7. v pozdních odpoledních hodinách.    

 

 

Fotogalerie